Právní odpovědnost majitele psa

Pořídíme-li si psa, vzniká nám nepochybně i mnoho povinností. Z právního hlediska se majitel (vlastník) psa obecně stává odpovědným za chování svého psa. Vlastník věci (majitel psa) se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval ostatní osoby – např. štěkotem ve večerních hodinách, vnikáním psa na cizí pozemek apod.

Odpovědnost za škodu spadá do režimu zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.           Dle ustanovení. § 415 občanského zákoníku je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.  Pokud pes způsobí škodu (na věci - rozkouše věc, na zdraví - pokouše někoho), je vlastník (majitel) psa za tuto škodu odpovědný. Tato odpovědnost majitele psa za škodu může být zmírněna spoluzaviněním poškozeného (poté poškozený nese škodu poměrně), popř. odpovědnost za škodu vlastníka psa může být zaviněním poškozeného eliminována úplně (třetí osoba psa provokovala apod.).

Občanský zákoník rozlišuje v rámci způsobu náhrady škody tzv. skutečnou škodu (např. rozkousaný notebook) a ušlý zisk (v důsledku rozkousání notebooku nemůže poškozený vykonávat svou práci). Obecně je osoba odpovědná za škodu povinna hradit tuto skutečnou škodu a ušlý zisk poškozeného pak v tom případě, pokud poškozenému nějaký zisk v důsledku škody ušel. Škoda se dle občanského zákoníku hradí v penězích, pouze v případě, že o to požádá poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu (např. opravou věci).

Co se týče škody na zdraví, zde je nutné vzít na zřetel, že tato otázka může mít i dopady trestněprávní, popř. správněprávní (přestupek). Zák. č. 200/1990 Sb., přestupkový zákon, upravuje tzv. přestupky proti občanskému soužití. Dle tohoto zákona se přestupku dopustí ten, kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví, přičemž za tento přestupek lze uložit až pokutu do 3000,- Kč.

Zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník upravuje skutkovou podstatu trestního činu ublížení na zdraví. Trestní zákoník rozlišuje úmyslnou formu ublížení na zdraví (např. úmyslné poštvání psa na jinou osobu) a nedbalostní formu (např. pes uteče).

Ust. § 146 trestního zákoníku uvádí, že kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin

          ·         na těhotné ženě,

          ·         na dítěti mladším patnácti let,

          ·         na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,

          ·         na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo

<!       ·        na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.

 

Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.

 

Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

Trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti  a těžké úblížení z nedbalosti je upraven v ust. § 147 a 148 trestního zákoníku. Za spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti může soud uložit v případě ublížení na zdraví psem až 2 léta odnětí svobody, nebo zákaz činnosti, a to v případě, že je tímto trestným činem způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt.

Co se týče samotné otázky nedbalosti - platí, že k naplnění skutkové podstaty ublížení na zdraví z nedbalosti stačí nesplnění takové povinnosti, která má za následek útok psa na člověka a způsobení újmy na zdraví. Může se jednat např. o špatný stav oplocení, na základě kterého pes může utéct a zaútočit na osobu.

K tomu, aby byla naplněna skutková podstata trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti, postačí, když je trestný čin spáchán z tzv. nevědomé nedbalosti - kdy pachatel sice nevěděl, že může způsobit takové ohrožení, ale vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům o tom vědět měl. De facto každý chovatel psa si musí být vědom toho, že pes může způsobit újmu na zdraví.

Důležité je si uvědomit, že pachatelem trestného činu ublížení na zdraví (ať již ve formě úmyslné, nebo nedbalostí), nemusí být vždy majitel psa, může se jednat i o jinou osobu - např. osobu, která si psa od jeho majitele půjčila.